Muzeum Kroměřížska je v oblasti větrných mlýnů u nás nejbohatší. Ve správě má dva větrné mlýny – v Rymicích a Velkých Těšanech. Má také jedinou stálou výstavu o větrných mlýnech v České republice.

Rymice
Mlýn německého typu je replikou postavenou s využitím dílů z bývalého mlýna v Bořenovicích. Ten postavil v roce 1795 František Hlobil, když se vzdal myšlenky na převoz svého mlýna ze Žeranovic. Před stavbou musel zakoupit pozemek a získat povolení ke stavbě. Zajímavostí je, že se dochovala kompletní kupní smlouva mezi ním a obcí Bořenovice. V ní se například dočteme, že stavební pozemek se šesti měřicemi pole koupil na dluh za 60 zlatých rýnských a že musel odvádět vrchnosti ročně 4 zlaté a obci dvakrát ročně 9 zlatých. Za to směl mít dvě krávy a dva kusy černého dobytka v obecním stádě na pastvisku. Stavbu i provoz mlýna realizoval na vlastní náklady.

V roce 1891 byl mlýn převržen vichřicí, po opravě však pracoval dál. Za první republiky již mlečů ubývalo, a tak chtěl mlynář František Sklenář v roce 1932 odhlásit živnost a mlýn zbořit. Památkový ústav mu to nedovolil, takže v mletí pokračoval. Po druhé světové válce však mlýn jen chátral. V roce 1977 jej zachránilo přemístění do areálu památek lidového stavitelství východní Hané v Rymicích. Opravený objekt je veřejnosti přístupný jako součást prohlídkové trasy.

V Rymicích je ve středověké tvrzi také instalována stálá výstava s názvem Cestou větru. Expozice seznamuje návštěvníky s historií a současností větrných mlýnů u nás.

Velké Těšany
V roce 1827 požádala obec Velké Těšany vrchnostenský úřad v Kroměříži o povolení k výstavbě větrného mlýna německého typu. Žádost byla vyřízena kladně za pouhých 10 dní. Mlýn postavil v roce 1830 Josef Bartoň. Za provozování živnosti musel platit 5 zlatých vrchnosti a 54 zlatých obci. Již za rok však zemřel. Potom mlýn několikrát měnil majitele a jeho cena vzrostla ze 400 zlatých v roce 1834 na 3 300 zlatých v roce 1874. Až v roce 1889 koupila mlýn rodina Paterů, která jej vlastnila až do roku 1968. Výnos z větřáku nemohl uživit mlynářovu početnou rodinu, měl 11 dětí, a tak přikoupil pozemky a věnoval se zemědělství. Mlynářství bylo navíc.

V roce 1941 byl mlýn zapečetěn. Mlynář však zákazu nedbal a mlel načerno po nocích pro místní občany dál. Po zatčení gestapem za spolupráci s partyzány zemřel na Pankráci v cele smrti v roce 1944. Po osvobození již mlýn nefungoval a památkový úřad zabránil jeho rozebrání na topení, ale objekt chátral, dokud ho neodkoupil Okresní národní výbor v Kroměříži. V roce 1972 začala oprava, která skončila v roce 1979 otevřením mlýna pro veřejnost.

Bližší informace k letošnímu ročníku odborné konference zaměřené na větrné mlýny, kterou pořádá Institut pro památky a kulturu – provozovatel portálu PROPAMÁTKY, naleznete na stránkách KONFERENCE PROPAMÁTKY, kde je otevřená registrace. O větrných mlýnech a mlynářích si můžete přečíst také rozhovor s Janem Doubkem ZDE. O větrných mlýnech v Rymicích a Velkých Těšanech se můžete informovat na stránkách MUZEA KROMĚŘÍŽSKA.