Posledních několik let je budova, ve které naposledy sídlil zásilkový obchodní dům, opuštěná a chátrá. Současní majitelé ji plánovali zbourat a na místě realizovat velkokapacitní obchodní centrum. Jedná se už o druhý pokus záchrany, jelikož Ministerstvo kultury v roce 2011 původní návrh památkové ochrany nepodpořilo. O ohrožení budovy si na portálu můžete přečíst ZDE.

Zástupce spolku architekt Jiří Zakopal upozorňuje na možnost citlivé konverze původně továrního provozu například na provozní služby, obchodní plochu nebo kanceláře. „Jde o historického zástupce moderní architektury, jehož portfolio se v Prostějově neustále ztenčuje. Obzvláště se to týká slavné textilní minulosti města, z níž po demolici Plesníkových závodů oděvního podniku mnoho nezůstává.“

Třípatrovou oděvní továrnu ve Svatoplukově ulici nechal přestavět podnikatel Jan Nehera podle plánů místního stavitele Rudolfa Valouška. V roce 1939 bylo provedeno dle návrhu architekta Antonína Navrátila nové funkcionalistické křídlo s dynamicky zaobleným nárožím. Ten s více než desítkou realizací zásadně ovlivnil podobu Prostějova. Parter domu charakterizují dominantní výkladce obchodních prostor. V současnosti představuje jeden z mála autenticky dochovaných industriálních objektů ve městě. Prostějovský podnikatel Jan Nehera, který byl inspirován konceptem Baťova podnikání, je řazen k nejúspěšnějším obchodníkům první poloviny 20. století. S konfekčními výrobky se prosadil na třech kontinentech a vybudoval přes 100 maloobchodních prodejen a několik desítek obchodních zastoupení. Jeho závody se staly v minulosti součástí Oděvního podniku Prostějov.

Více informací naleznete na facebookovém profilu PROSTOR PROSTĚJOV. Podrobnosti o stavbě naleznete v databázi INDUSTRIÁLNÍ TOPOGRAFIE.