Kamil Hilbert se zapsal do dějin české architektury i našeho povědomí především jako projektant, který po smrti Josefa Mockera roku 1899 převzal vedení dokončovacích prací na dómu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Jednota pro dostavbu chrámu, jež projekt organizovala, svěřila tuto prestižní práci Hilbertovi jako teprve třicetiletému. Novou část katedrály převzal v hrubé stavbě, chybělo především zaklenutí, okna s kružbami a prakticky většina kamenické práce dávající celé budově svůj charakter. V tomto ohledu se ukázal jako mistr detailu.

Také středověký závěr katedrály od Matyáše z Arrasu a Petra Parléře potřeboval obnovu. Zde přistupoval v kontrastu se svými předchůdci velmi zodpovědně. S hlubokou znalostí gotické architektury šetřil každý autentický detail, který nepotřeboval výměnu, cenil si hodnoty stáří středověkého díla. Mistrovským počinem z tohoto pohledu je obnova kaple sv. Václava. Práci měl přitom v této části komplikovánu velmi špatným stavem chrámu, který do té doby zůstával vážně poškozen dvěma ničivými požáry v roce 1541 a 1757.

„Hilbertovi můžeme vděčit za dnešní siluetu Hradčan – na hlavní věži neprovedl dlouho zamýšlenou a prosazovanou novogotickou špici, ale ponechal pozdně barokní helmici. Ve výsledku se výběr architekta ukázal jako velmi šťastný,“ říká ředitel Muzea architektury a stavitelství Národního technického muzea Martin Ebel.

Expozice se zároveň věnuje i dalším Hilbertovým realizacím. U obnovy středověkých kostelů ukázal architekt svoji schopnost koncepční práce – sjednocení historické části s doplněním těch chybějících. Návštěvník v rámci výstavy se bude moci hlouběji seznámit s jeho přístupem u dvou městských svatostánků v Čáslavi a Nymburce. K vidění je však i další činnost včetně novostaveb.

Bližší informace naleznete na stránkách NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA.