Získání mimořádné památky vyšlo na 4,5 milionu korun, neboť se stává pouze výjimečně, že se v tuzemsku objeví dosud neznámá socha ze 14. století. Tato představuje Madonu jako královnu nebes či obecněji královnu andělů. Zobrazuje Pannu Marii sedící s malým Ježíšem na trůnu, nadnášeným trojicí muzicírujících andělů. Je oděna do šatu přepásaného pásem a do vrchního pláště. Její tvář je charakteristická vysokým čelem, malým nosem, jemnými ústy a mírně vystupující bradou. Zvlněné vlasy kryla původně rouška, později seříznutá, snad z důvodu oblékání sochy, jak potvrdila restaurátorka Markéta Pavlíková. Po stylové stránce má dřevořezba nejblíže k sochám, jejichž tvůrce je v literatuře označován jako Mistr Bečovské madony. Jeho dílna sídlila pravděpodobně v Praze.

Na základě artefaktů patří socha do stylové skupiny trůnících madon, které dokládají vyspělost pražského uměleckého centra za vlády Karla IV. Datace sochy spadá nejspíše do období 60.–70. let 14. století, tento předpoklad podporují i hudební nástroje v rukou andělů – kviterna a fidula, které tehdy patřily k vybavení hudebníků.

V 19. století se madona prokazatelně nacházela v kostele sv. Vavřince v Havrani u Mostu. Odtud je odvozen i její název Madona na andělském trůnu, jak dohledala badatelka Lenka Stolárová. Ta také, společně s profesorkou Michaelou Ottovou a profesorem Janem Roytem zásadně přispěla k získání díla do sbírek Národní galerie Praha.

Na tiskové konferenci byla Madona na andělském trůnu z Havraně poprvé představena v nálezovém stavu. Po restaurování bude vystavena v Klášteře sv. Anežky České, kde výrazně obohatí dlouhodobou expozici Středověké umění v Čechách a střední Evropě 1200–⁠1550.

Bližší informace naleznete na stránkách NÁRODNÍ GALERIE PRAHA.