Jak vznikl nápad založit Spolek pro hrušovanský zámek?
Spolek vznikl, aby pomohl zámek ukázat v jiném světle. Tehdy patřil objekt mezi nejohroženější kulturní památky na jižní Moravě a snad právě proto jej široká veřejnost i určitá část zastupitelstva považovala za problém, který nelze vyřešit. Naším cílem bylo ukázat, že je zámek krásným místem, se kterým se dá pracovat i nyní, když je v nevyhovujícím technickém stavu. A také to, že byl a navždy bude součástí města. Založení spolku nám rozšířilo možnosti, jak pro tento účel získat finanční prostředky – dotace a dary. Na podporu pořádáme celou řadu akcí, jako jsou přednášky zaměřené na historii objektu či města ve spolupráci s Národním památkovým ústavem v Brně nebo tradiční průvod Čertovina na zámku.

Můžete ve stručnosti přiblížit historii zámku?
Historie zámku je velmi pestrá. Původní šlechtické sídlo je mimo jiné spojené se životem a tvorbou Alfonse Muchy. Tehdejší majitelé objevili malířův talent a rozhodli se jej podporovat při jeho rozvoji na studiích. Na zámku se nachází jedna z nástěnných maleb, kterou vytvořil. V první polovině 20. století sloužil objekt jako domov pro sirotky a postižené, a také ozdravný tábor pro děti. Po druhé světové válce se ze zámku stalo sídlo pohraniční stráže, která na místě působila až do 80. let. Po jejím odchodu se zřítila jedna část křídla, odvezl se veškerý majetek a opuštěný zámek chátral. Byl na něj dokonce vypsán demoliční výměr. Na krátký čas se stala majitelem Tesla Litovel, která zamýšlela objekt využívat pro výrobní účely. Firma významným způsobem negativně ovlivnila vzhled zámku, ale na druhou stranu realizovala i záchranné práce. Po změně režimu výrobní účel přestal dávat ekonomický smysl. Z tohoto důvodu ho Tesla prodala městu, které pro něj dlouhou dobu hledalo využití. V roce 2010 se pokusilo zámek prodat, ale nakonec se využití našlo. Nejprve se v prvních letech připravovaly projekty, následovaly záchranné práce a nyní se jedná o rekonstrukci, která panské sídlo promění v již fungující celek.

V jakém technickém stavu se objekt nacházel?
Když město v roce 2012 zámek získalo, byl v havarijním stavu, nebyl staticky zabezpečený, odvodněný, jeho krov a stropy byly poškozené hnilobou a napadené dřevokazným hmyzem. Obvodové a vnitřní zdivo je plné trhlin, které byly způsobeny dešťovou vodou, jež stékala ze střechy. Objektu nepomohly ani nevhodné zásahy, které provedla Tesla Litovel. Negativně působila také spodní voda a mráz, což vedlo k degradaci nosného zdiva, které je rozvolněné.

Co vše se dosud podařilo obnovit a jaké práce vás čekají?
Podařilo se staticky zabezpečit základovou desku a odvodnění zámku. Rekonstrukcí prošel také krov – výměna tašek a poškozených trámů. Ve druhém patře byly v jedné polovině obnoveny stropy. Při aktuálně probíhající rekonstrukci byly realizovány prozatím zejména bourací práce a pokračovalo se také se statickým zabezpečením objektu. Čeká nás osazení nových oken a dveří, vytvoří se podlahy, opraví se zdi. Zkrátka proběhnou všechny práce, které z jedné jeho poloviny vytvoří objekt vhodný pro používání. Následně se budeme věnovat jeho druhé polovině, kde nás čekají obdobné práce.

Z jakých zdrojů obnovu památky financujete?
Aktuálně rekonstrukci financujeme ze Státního fondu podpory investic. V minulosti to byly příspěvky získané od Jihomoravského kraje a Ministerstva kultury.

Jaké máte plány s budoucím využitím zámku a jeho areálu?
Zámek bude sloužit jako základní umělecká škola, muzeum a obřadní síň. Na náplni muzea aktivně spolupracujeme se Zdeňkem Váchou, ředitelem Národního památkového ústavu v Brně, a také s Nadací Mucha. Rádi bychom vytvořili odkaz na životní etapu, kterou zde strávil Alfons Mucha. Expozice bude interaktivní a určena pro širokou skupinu návštěvníků. V areálu chceme pořádat různé kulturní aktivity a vytvořit zázemí pro organizování soukromých akcí.

Více informací naleznete na internetových stránkách SPOLKU PRO HRUŠOVANSKÝ ZÁMEK nebo FACEBOOKU.