ROZHOVOR | S Janem Soukupem o diecézním muzeu a obnově kláštera v Plzni

Mohl byste stručně popsat revitalizaci bývalého kláštera a z jakých zdrojů byla obnova financována?

Obnova bývalého františkánského kláštera probíhala již od roku 1994 a byla financovaná převážně z prostředků Biskupství plzeňského s podporou biskupství v Regensburgu. Poslední fází obnovy bylo zřízení Muzea církevního umění plzeňské diecéze, které bylo financováno z prostředků Evropské unie – ROP Jihozápad, Plzeňského kraje a města Plzně. Většina areálu kláštera slouží pro potřeby farnosti při katedrále sv. Bartoloměje a Biskupství plzeňského. Muzeum užívá nejcennější prostory – gotickou křížovou chodbu, kapitulní síň, kapli sv. Barbory a barokní refektář, historickou kuchyni a v 1. patře prostor východního křídla. Ideu diecézního muzea jsem pojal již v roce 1994 a po čtyřech letech se podařilo muzeum otevřít. Od této doby v něm byla vystavena umělecká díla převážně ze sbírkového fondu Západočeského muzea. Za významné považuji každoroční výstavy zabývající se problematikou církevních staveb a uměleckých děl, jako např. výstavu Zničené kostely či Ukradené památky. V roce 2009 se podařilo dohodnout s Plzeňským krajem a Západočeským muzeem, které naše muzeum převzalo pod svá křídla.

Jaké stavební či jiné úpravy se v klášteře uskutečnily pro potřeby muzea?

Jednalo se o revitalizaci klášterní budovy na úrovni restaurování těchto prostor a vybavení novými elektrorozvody, zabezpečovacím zařízením a technikou pro bezbariérovou přístupnost prostor.

Dočetl jsem se, že muzeum nemá být jen výstavní galerií, ale chce zároveň představit křesťanství a náboženský život. Jakou formou?

V muzeu jsou shromážděna výtvarná díla vysoké umělecké ceny a tato díla jsou prostředkem pro seznámení návštěvníků s významem představovaných osob a dějů pro křesťanský život. Každá osobnost – světec – je představena svým stručným životopisem a zařazením do vztahů k věřícím lidem. Návštěvníci jsou seznámeni s událostmi církevního roku, s dějinami křesťanství na území diecéze (Plzeňský a Karlovarský kraj), s předměty užívanými při bohoslužbách a s liturgickými rouchy. Důležitým prvkem jsou infopointy, kde si prostřednictvím dotykových obrazovek může návštěvník vyhledat např. poutní místa či kláštery v diecézi.

Historické stavby často při opravách odhalí mnohá překvapení. Stalo se tak i v případě bývalého františkánského kláštera?

Když jsme připravovali hygienické vybavení, provedli jsme archeologický průzkum navržených prostorů kláštera. Ten nám návrh zhatil, protože se pod podlahou nalezlo tzv. kalefaktorium, tedy topeniště horkovzdušného vytápění, a to ze začátku 14. století.

Ing. arch. Jan Soukup je zakladatelem Atelieru Soukup a odborník na historickou architekturu, předseda Obce architektů plzeňského regionu, předseda občanských sdružení na obnovu památek Rokycanska a kláštera Chotěšov, autor mnoha článků a přednášek o historické architektuře, iniciátor Muzea církevního umění plzeňské diecéze v Plzni a autor jeho koncepce i architektonického řešení.

Více informací o Atelieru Soukup naleznete na portálu PROPAMÁTKY v KATALOGU SLUŽEB.