Jak na tento projekt vzpomínáte a vnímáte ho jako prestižní? Jestli ano, tak v jakých ohledech?
Na tento prestižní projekt rehabilitace objektu čp. 232, nazývaného Centrum studijních pobytů, vzpomínám jako na velmi zdařilou a odborníky pozitivně hodnocenou komplexní památkovou obnovu významné historické budovy v areálu státního hradu a zámku v Českém Krumlově, jejímž hlavním záměrem byla její celková architektonická, stavebnětechnická a památková konsolidace se zajištěním veškeré fungující technické infrastruktury. Základní podmínkou úspěšného výsledku bylo uplatnění ohleduplnosti, odbornosti, a to včetně aplikace restaurátorských postupů a konzervačního přístupu.

Z čeho jste při projektování obnovy tohoto objektu vycházel? Byla dostupná nějaká dokumentace?
Základním východiskem pro vypracování projektové dokumentace byl podrobný záměr a stavební program navržený investorem stavby, tedy Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Českých Budějovicích, a správou státního hradu a zámku v Českém Krumlově. Z historických podkladů se zachovala dokumentace posledních stavebních úprav z roku 1939, kdy došlo k poslední důležité přestavbě objektu, a to pro administrativní účely (především jako sídla NSDAP). Před začátkem projektových prací byl celý objekt podrobně zaměřen, byl proveden podrobný restaurátorský průzkum omítkových vrstev, stavebnětechnický průzkum veškerých konstrukcí a v neposlední řadě inventarizace veškerých uměleckořemeslných prvků.

Můžete popsat průběh prací při rekonstrukci památkově chráněné budovy? Co bylo pro realizační firmy nejtěžší?
Při rekonstrukci této památkově chráněné budovy došlo v první řadě k odstrojení veškerých cenných uměleckořemeslných prvků a k odstranění novodobých, nevhodných a dožilých konstrukcí a vestaveb. Poté následovaly nové stavební úpravy a zásahy související s úpravou dispozic a se zlepšením stavebnětechnických vlastností objektu. Současně probíhala výměna veškerých inženýrských sítí, z velké části se zachováním stávajícího trasování, dále pak oprava všech zděných, podlahových a stropních konstrukcí. Velká pozornost byla věnována ochraně a prezentaci omítkových ploch a maleb, ošetření a restaurování veškerých originálních výplní a ostatních hodnotných detailů (například okenních a dveřních výplní, schodišť, dřevěných podlah, kamenných prvků, kovářských a klempířských konstrukcí). Oprava vždy respektovala veškeré originální detaily, které byly řemeslně opraveny, včetně ověřené originální barevné či povrchové úpravy. V případě výroby nových prvků (nahrazení novodobých či chybějících) vycházelo řešení z místní analogie, přičemž bylo využito zlomků případných dochovaných částí. V poslední fázi probíhaly finální úpravy povrchů podlah, stěn a stropů a kompletace veškerého interiérového vybavení. Největším problémem a nejsložitější částí celé stavby bylo dodržení požadované vysoké řemeslné kvality, a to jak stavebních a stavebněrestaurátorských, tak i veškerých uměleckořemeslných prací.

Jak se prováděla revitalizace střech a proč byla vybrána krytina Tondach?
Z důvodu navržené podkrovní vestavby byla provedena kompletní oprava a revitalizace krovové a střešní konstrukce. Po odstrojení dožilé střešní krytiny a střešních latí byly půdní prostory pečlivě vyklizeny a vyčištěny od zbytků suti a stavebního materiálu. Opravy stávající konstrukce krovu byly na základě zjištění podrobného průzkumu lokální, přičemž bylo nutno dodržet kvalitu tesařské práce. Výměny havarijních a doplnění nových částí konstrukce krovu byly provedeny z masivních trámových prvků včetně tradičních tesařských detailů (spoje plátováním, kolíkováním). Po aplikaci preventivních nátěrů proti dřevokazným houbám a škůdcům byla krovová konstrukce zateplena a z interiéru opatřena sádrokartonovým podhledem (včetně všech souvisejících vrstev). Na nové laťování (kontralatě + latě 60/40 mm) byla osazena nová keramická krytina Tondach – červené bobrovky v kombinaci s úpravou antik s kulatým řezem (šupinové krytí). Keramická krytina (bobrovky) patří historicky k nejstarším a k nejvýznamnějším krytinám. Byla navržena, tedy kromě památkového hlediska, hlavně z důvodu vysoké odolnosti proti mechanickému poškození a také v neposlední řadě pro její snadnou pokládku a montáž. Navíc splňuje nadstandardní podmínky ochrany podstřešních konstrukcí proti působení vlhka.

Jaké parametry a měřítka musela střešní krytina splňovat, aby byla vybrána jako nejvhodnější?
Jak už jsem uvedl, v první řadě historické a památkové hledisko a vysoká odolnost proti mechanickému poškození. Dále bylo potřeba splnit další kritéria – především výroba z čistě přírodních materiálů (hlína, jíl, voda) bez chemických přísad, nadstandardní vlastnosti ochrany podstřešních konstrukcí proti působení vlhka, barevná stálost a v neposlední řadě snadná pokládka a montáž.

Máte z minulosti s touto krytinou další zkušenosti. Doporučil byste ji na další památkové objekty? Jestliže ano, tak pro jaké její vlastnosti?
S keramickými taškami (bobrovkami) se setkávám během své 25leté praxe na mnoha památkových objektech neustále. Například v roce 2015 byla dokončena celková oprava střešního pláště objektu Mincovny v zámeckém areálu v Českém Krumlově, v loňském roce oprava krovu a střešního pláště objektu na Senovážném náměstí 6, sídla Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. Z historického hlediska, ale i z hlediska výše uvedených vlastností je tato krytina velice vhodná i doporučovaná metodikou státní památkové péče na opravy a rekonstrukce všech památkových objektů.

Zprávu o otevření Centra studijních pobytů si můžete přečíst ZDE. Bližší informace o hlavním odborném partnerovi portálu PROPAMÁTKY naleznete v KATALOGU SLUŽEB nebo na stránkách společnosti TONDACH. O jednotlivých výrobcích se dozvíte více v KATALOGU TONDACH.