Jak jste se k pokrývání střech doškami dostal a jak dlouho se mu věnujete?
K tomuto řemeslu jsem se dostal přes klasické pokrývání betonové tašky, když jsem před 10 lety pracoval na střeše v Širokém Dole u pana Střítežského. Ten se do té doby částečně živil výrobou a montáží doškové krytiny. V jeho rodině už však o tuto praxi neměl nikdo zájem. A mně se ta myšlenka zalíbila. Zkusil jsem tedy něco netradičního.

Na jakých typech staveb jste pracoval a kolik realizací máte za sebou?
Po pár letech, co jsem působil v Praze, jsem se vrátil zpět do Poličky. Právě náhodné setkání s panem Střítežským dalo do pohybu první realizaci střechy ve skanzenu Veselý Kopec u Hlinska na jedné dobové chalupě. Tam jsem poprvé pokrýval střechu doškami. Právě se tam konal Den otevřených dveří s ukázkami historických řemesel. Pokládal jsem tedy poprvé a hned pro publikum. Měl jsem na starosti praktickou ukázku pokrývání a pan Střítežský teoretickou stránku. Zdárně dokončené střechy mám zatím na třech stavbách: na zmiňovaném Veselém Kopci, jednu polygonální stodolu v Širokém Dole u pana Střítežského a jednu opravu na markomanské chýši v Dobřichově. Nabídek bylo opravdu mnoho, ale problémem je spíš sehnat materiál.

Dá se spočítat či odhadnout, kolik lidí se tomuto řemeslu u nás věnuje?
U nás v republice se tomuto řemeslu věnují dohromady 3–4 lidi či firmy. Většinou si došky sami (vypěstují) vyrobí a pak namontují.

Jaká specifika má pokládka doškové krytiny ze slámy? Co vše je třeba umět a ovládat za dovednosti?
U pokládky této krytiny je nejdůležitější mít k ní přístup. Samotná práce pak není vůbec složitá. Po zaškolení a názorné ukázce může pokrývat kdokoliv, kdo se nebojí výšek a má k řemeslu na střechách kladný vztah. Pro montáž se musíte naučit ne moc složitý uzel, kterým se krytina přes latě k sobě svazuje. Současně pro začátek ale potřebujete někoho, kdo vám poradí, jak se řeší problémové detaily na střechách (založení, ukončení u hřebene a napojení na novou či starou krytinu, řešení úžlabí a podobně).

Jaké stavby vás v budoucnu čekají?
Stavby na pokrývání se vždy najdou. Musí být k tomu ale materiál. Ve skanzenech po celé republice je o tuto krytinu velký zájem. Třeba na Veselém Kopci nám bylo řečeno, že až budeme mít došky, ať zavoláme. Čeká prý tam na nás historická stodola. Osloveni jsme byli i Českou televizí na pokrytí celé vesnice v hodnotě 12 milionů, ale nebyl materiál. Pan Střítežský vyrobí materiál za rok cca na dvě střechy o ploše cca 600 m².

Jsou nějací nástupci, vychovávají si řemeslníci své pokračovatele?
Nástupci v dnešní době příliš nejsou nebo o nich nevím. Pan Střítežský má tři mužské potomky a nikdo z nich nemá snahu, aby v tomto řemesle dál pokračoval. I když částečně pomáhají, ale na převzetí po otci to příliš nevypadá.