Stěžejním cílem obnovy bylo dosažení původního vzhledu domu v době jeho dokončení. Před zahájením stavebních prací byly provedeny zemní práce související mimo jiné s kompletní mikrovlnnou sanací. V rámci rekonstrukce krovu proběhl jeho celkový průzkum, odstraněna byla plechová krytina i dřevěné bednění. Po očištění krovu a zbavení starých nátěrů došlo k nanesení impregnace proti dřevokazným škůdcům. Poškozené části byly doplněny ve shodě s původním stavem. Nová střešní krytina je z keramických bobrovek kladených dvojitě na laťování s tmavě hnědým matným glazováním. Nad apsidou a věžovým polygonálním rizalitem byla provedena nová střešní krytina z měděného materiálu. Z toho jsou vyrobeny také veškeré klempířské prvky jak na vlastním objektu, tak na altánu.

Opravitelné části domu byly ve shodě s památkovou péčí obnoveny, neopravitelné nahrazeny kopií. Autorem projektové dokumentace celé akce se stala společnost PPS Kania, s. r. o., a architekt Daniel Vaněk, obnovu památky realizovala společnost MORYS, s. r. o. Součástí rekonstrukce vily byly restaurátorské práce, kterých se ujaly renomované společnosti s dlouhou praxí v oboru. Významnou úlohu sehrály v celé fázi obnovy mimo jiné dobové fotografie. Uměleckořemeslné a restaurátorské postupy zajišťovala společnost ARCHATT, která se obnovou památek zabývá déle než 30 let. „Všechny námi zajišťované práce byly velmi složité, jelikož jsme často tvar a velikost nedochovaných prvků odvozovali pouze z černobílých dobových fotografií, velmi složitá byla replika schodiště ve vstupní hale s veškerou výzdobou. Část interiérové výmalby se nedochovala, byla rovněž rekonstruována dle fotografií a prováděna původní technologií malby přes šablony. Velmi komplikovaná byla také výroba replik nedochovaných krbů pouze dle fotografií a opravdovým oříškem bylo zhotovení replik části původních chybějících obkladů. Výroba replik obkladů a dlažeb vyžadovala mnohaměsíční přípravu, výrobu forem a nekonečné zkoušky výpalu různých typů glazur,“ říká jednatel společnosti Jan Všetečka.

Charakteristickým a vzácným prvkem vily jsou barevné vitráže. Téměř v každé místnosti dokresluje tento druh dekorativního prvku specifickou atmosféru budovy. Náročné restaurátorské práce v této oblasti provedla brněnská firma Mitvalský – M fabrica. O detailním postupu kroků si můžete přečíst v textu ROZHOVOR | S Tomášem Mitvalským o restaurování vitráží. Neméně náročné úpravy si vyžádala mimo jiné také obnova původních dřevěných prvků a vestavěného mobiliáře s rozličným spektrem povrchových úprav. Této činnosti se věnovali restaurátoři firmy TABERNÁKL, spol. s r. o. Renovací prošla také přilehlá zahrada, ve které byly například vysazeny původní druhy rostlin. Opravu altánu, pergoly, fontány, jezírka s veškerým zpevněním venkovních ploch zajistila firma FICHNA-HUDECZEK, a. s. Celkové náklady na rekonstrukci přesáhly 132 milionů korun. Postupně bude do interiéru doplňován také původní nábytek.

Rodinnou vilu s reprezentativním sídlem stavební kanceláře si nechal postavit v letech 1922–1924 František Grossmann. Stavba v dobovém tisku nazývaná „pohádkový palác” od počátku přitahovala pozornost přepychovým provedením i neobvyklým stavebním řešením. Dům byl obklopen zahradou s exotickými dřevinami, sochařskou výzdobou, altánem, bazénem i kašnou. „Vila vstupuje do svého okolí klasicizující architektonickou formou s prvky dekorativismu a klade důraz na členitou hmotovou kompozici. Ta je v lemech dveří a oken, římsách, v řešení rizalitů a štítů zdůrazněna jemně propracovanou výzdobou a doplněna dalšími uměleckými díly figurální výzdoby. Unikátnost stavby je také v provázání s administrativním objektem, který je začleněn do urbanistického řešení, a celá stavba společně se zahradou tak překračuje do té doby poměrně maloměstské prostředí Moravské Ostravy,“ říká architekt projektu Daniel Vaněk. V důsledku hospodářské krize a finančních problémů zvolil stavitel v roce 1933 dobrovolný odchod ze života. Vilu pak v dražbě v roce 1937 získala Hypoteční a zemědělská banka moravská v Brně. V březnu 1939 dům zakoupili Alžběta a Josef Rybovi. Po konci druhé světové války rodina odprodala roku 1958 polovinu vily manželům Pištovým. V letech 1964–1965 pak stavbu koupil městský národní výbor pro účely zřízení mateřské školy a posléze školní družiny, která chátrající dům opustila v roce 2005.

Obnově tří historických vilových objektů se věnuje také časopis PROPAMÁTKY JARO 2024.