Můžete ve stručnosti popsat historii památky?
Sedlecký pivovar byl postaven ve druhé polovině 19. století na předměstí Kutné Hory v areálu schwarzenberského hospodářského dvora, dříve klášterní grangie. Zahrnoval také objekt sladovny vytvořené přestavbou starší sýpky obsahující gotické zdivo. Soubor budov měl uzavřený dvůr a sestával z již zmíněné sladovny, obytného domu pro sládka, kotelny zpočátku vybavené parním kotlem a strojem pro pohon technologie v sousedním objektu varní síně. Dále se v něm nacházel chladící štok s otevřeným krovem Rankovy konstrukce, budova ležáckých a kvasných sklepů a dvě zastřešené ledárny. Jedná se o novogotické stavby s řadou dodnes dochovaných detailů, jako jsou polygonální opěráky a nárožní věže budovy ležáckých a kvasných sklepů nebo profilace korunních říms. Motivací pro vznik pivovarského provozu byla, stejně jako u mnoha dalších v té době, velká obliba spodně kvašeného ležáku plzeňského typu. Významnou místní změnou bylo následné upuštění od ledování a přechod na chlazení za použití zimotvorných strojů. Další proměna nastala v souvislosti s odevzdáním měděné varny pro válečné účely za první světové války a následnou celkovou přestavbou varní síně spojenou s dodávkou kompletní technologie firmou Novák a Jahn. Jednalo se o nádoby s objemem 120 hektolitrů. V této etapě byl také ukončen parní provoz a přešlo se na elektromotory firmy Křižík. Kolaudace přestavby proběhla v meziválečném období. Za války pivovar pro nedostatek surovin takřka nevařil, byl uzavřen a po změně společenských poměrů po druhé světové válce už nikdy neotevřel. Neopotřebované zánovní vybavení putovalo do kovošrotu, některé budovy byly přestavěny na chlévy a jiné na opravny zemědělských strojů. To nejhorší však teprve stavbu čekalo. Nejstarší část, tedy budova sladovny, vzniklá přestavbou objektu sahajícího až k předhusitskému období a stavebním aktivitám sedleckých cisterciáků, byla koncem 70. let stržena a zůstalo jen její torzo severní stěny. Dodnes se zde zachovala řada hodnotných stavebních prvků, například štěrbinová okna, armovaná nároží, náběhy křížové klenby interiéru prvního patra. Demolici podlehla i budova ležáckých sklepů a dům sládka.

Jaké práce vás prioritně čekají?
Předně je potřeba dokončit rekonstrukci zastřešení dvou objektů letní spilky a přilehlé ledárny. Tím bude vyřešena oprava střešního pláště a do objektu přestane zatékat. Rád bych pokračoval repasováním oken varny, výrobou kopií žaluzií a oken na objektu chladícího štoku a spilky, rekonstrukcí vnitřních povrchů i vnějších fasád. Zbývá také dokončit odtěžení zásypu některých suterénních prostor. Zatímco dříve byly v krajině dominantní stavby a věže sakrálních staveb, v 19. století to byly všudypřítomné komíny industriálních objektů. Rád bych vrátil i tento prvek do prostoru kutnohorského předměstí.

Daří se na obnovu čerpat finanční dotace a jaké plánujete v budoucnu využití?
Zaměřuji se pouze na národní dotace. Žádosti pravidelně podávám na nejnutnější stavební kroky vedoucí ke stabilizaci památky, jako jsou oprava nosného zdiva nebo rekonstrukce krovů a střešního pláště. Jelikož se jedná o zapsanou památku, mám možnost žádat o příspěvky z několika programů. V současné době je nepochybně nejvýraznějším poskytovatelem a pomocníkem při rekonstrukci Středočeský kraj. Pravidelně se daří získávat i finanční podporu od města Kutná Hora. Do roku 2017 bylo úspěšně žádáno v Havarijním programu Ministerstva kultury. Po stránce využití objektu mám velkou radost ze spolupráce s Divadelním festivalem Kutná Hora a Divadlem X10, které působí dlouhodobě v místních prostorech pořádáním pravidelného podzimního festivalu. V letošním roce se i přes řadu omezení podařilo realizovat provoz jako celoroční.

Které další zajímavé restaurátorské práce a výzvy vás čekají?
I přes neustálý příliv krásné práce, ať sakrální, nebo profánní povahy, je pro mne rekonstrukce sedleckého pivovaru jednou z hlavních restaurátorských úloh spojených s řadou specifik, která souvisejí s rekonstrukcí historické industriální architektury. Jednotlivé úkony se snažím provádět památkovým nebo restaurátorským postupem se snahou zachovat originální podobu za použití původního materiálu. Lomové i cihlové zdivo je rekonstruováno z materiálu získaného vytěžením a přetříděním zásypů suterénních prostor. Některé prvky, například nárožní tvarovky nebo dekorativní trubičky na římsách jsou vyrobeny na zakázku.

Další informace o areálu naleznete v PAMÁTKOVÉM KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.