Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
STARÉ MĚSTO POD LANDŠTEJNEM (JINDŘICHOHRADECKO) | Památkově chráněný zámek z první třetiny 19. století byl dlouho ve špatném technickém stavu až do roku 2013, kdy jej získal současný vlastník a začal jej postupně obnovovat. Jeho jsme se zeptali na další podrobnosti.
Můžete ve stručnosti přiblížit historii zámku a jaká byla vaše cesta k jeho získání a záchraně?
Náš zámek je relativně novodobá stavba. Podle historického průzkumu, který provedl roku 2014 Jan Pešta, byl na místě dnešního zámku nejprve objekt značně menší, zhruba v rozsahu středního rizalitu dnešní budovy, postavený pravděpodobně okolo roku 1831, kdy převzal panství dědictvím po vymřelých Herbersteinech Josef Sebastian Wenzel von Sternbach. Následně ale probíhal téměř 12 let spor o dědictví, a tak se panství definitivně ujal až Josef Sebastian Wenzel von Sternbach, který zde roku 1843 zřídil pivovar. Do jeho stavby začlenil již stojící sladovnu (severní křídlo) a novostavbu varny (jižní křídlo zámku). Syn Josefa Sebastiana Ferdinand Wenzel von Sternbach pak nechal v letech 1847–1848 přestavět pivovar na zámek v podstatě do podoby, jak ji známe dnes. Zámek byl ve vlastnictví Sternbachů do konce světové války, následně byl na základě Benešových dekretů zestátněn a posléze převeden do vlastnictví Státního statku Nová Bystřice.
Stav budov byl v roce 2013, kdy jsme zámek koupili, skutečně tristní – propadlé stropní trámy, vytlučená okna, díry v podlahách, okolí zarostlé kopřivami pomalu do pasu a místo zámeckého parku velkokapacitní vepřín. Takže všechny důvody proč nekupovat. Přesto naše rodina zámek koupila s pocitem, že pokud ho nekoupíme, tak spadne a to by byla škoda. A tak jsme ho začali postupně opravovat.
Co vše se dosud podařilo obnovit?
Nejprve jsme samozřejmě zajistili střechy, opravily se krovy a položila se nová střešní krytina. Rozhodli jsme se pro šablony Cembrit, které se vzhledově i barevně alespoň trochu blíží původním šindelům, a pak jsme postupně obnovovali jednotlivé místnosti zámku tak, aby se v části dalo bydlet, v sále se mohla konat různá představení a koncerty. V dalších prostorech zámku organizovat výstavy především současných výtvarných umělců, ale také podávat občerstvení. V letošním roce jsme dokončili opravy vlastního zámku.
Které práce vás v souvislosti s budoucím využitím čekají?
Musíme natřít fasády zámku vhodnou barevnou kombinací, momentálně jsme zažádali památkáře o schválení, a pak nás čeká obnova hospodářské budovy, kde už sice máme hotovou střechu, ale na vlastní stavbu jsme ještě nesáhli. Plánujeme zde ještě rozšířit nabídku ubytování a zároveň i vybudovat nezbytné technické prostory. A samozřejmě stále vylepšujeme okolí zámku.
Daří se na obnovu čerpat finanční příspěvky Ministerstva kultury?
Finanční příspěvky na obnovu jsme čerpali pouze z Havarijního fondu na opravu střechu. Na další rekonstrukci pak už ne, a to především proto, že administrativa s tím spojená je naprosto vyčerpávající.
V jakém návštěvnickém režimu je památka zpřístupněna?
Zámek je možné navštívit v sezoně od května do října. Přístupné prostory návštěvníci prochází samostatně, vstupné je dobrovolné. Každý rok zde probíhá celá řada výstav renomovaných umělců a v podvečer jsou často koncerty jak jazzové, tak vážné hudby. Více informací a detailní program najdete na našich webových stránkách.
Můžete našim čtenářům doporučit kvalitní řemeslníky nebo jiné profese podílející se na obnově?
Máme výborné řemeslníky, kteří s námi na obnově spolupracují, ale jak víte, řemeslníků je u nás málo a jsou u nás tak vytížení, že je raději doporučovat nebudeme, aby nám snad někam neutekli. A bohužel u nás zcela chybí propagace a podpora odborného učňovského školství ze strany státu. A absolvent gymnázia nám fasádu neopraví.
Další informace naleznete na stránkách ZÁMKU DOBROHOŘ.