Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
Publikováno
09. 01. 2023Rubrika
Zprávy z regionůTémata
KARVINSKO | K debatě o konci černouhelných dolů, který provádí státní podnik DIAMO se společností Moravskoslezské investice a Development, a. s., přispělo ostravské pracoviště Národního památkového ústavu. Vzniklo hodnocení nutné k možnému zpamátnění konkrétních staveb.
Ukončení těžby na dolech na Karvinsku a rozhodnutí vlády o postupu útlumu černouhelného hornictví pod správou státního podniku DIAMO odstartovalo takzvaný likvidační proces, který spočívá zjednodušeně v bezpečné likvidaci podzemí, likvidaci areálů včetně nepotřebných objektů, sanačních i rekultivačních pracích a přípravě území na další využití v souladu s potřebami regionu. Podle zkušeností z ostravských dolů je stanovení památkové ochrany vhodné řešit společně, koordinovaně a včas, aby nedošlo ke znehodnocení technicky, architektonicky či urbanisticky cenných objektů, které mají dokládat a připomínat místní průmyslovou historii.
„Z našeho pohledu je důležité na Karvinsku zachovat areály a objekty ve výběru, kterým bude pokryta jejich typologická rozmanitost. Z tohoto důvodu provádělo v uplynulých měsících Metodické centrum průmyslového dědictví při Národním památkovém ústavu v Ostravě rozsáhlý terénní průzkum, který pasportizoval povrchové části těžebních areálů a jejich vybavení nejen z hlediska architektonické hodnoty, ale i významu pro dokumentaci technologického vývoje hornické činnosti a návazných procesů,“ uvedl ředitel ostravského pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula. Na základě šetření a vyhodnocení Národní památkový ústav navrhuje, aby zachování paměti pohornické krajiny a industriálního dědictví v karvinské části revíru bylo kromě stávajících kulturních památek (Důl Gabriela, Důl Barbora) založeno na zachování základních typů těžních věží jako symbolů v krajině a některých dalších objektů. Z historického, typologického a architektonického hlediska se jeví jako nejvýznamnější Důl ČSA, který je příkladem jednoho z prvních velkodolů s promyšleným konceptem návazných provozů.
Státní podnik DIAMO (závod DARKOV) už některé myšlenky zachování průmyslového dědictví zahrnul do takzvaných master plánů, které nastínily vize možného budoucího využití jednotlivých důlních areálů. O konkrétních objektech a postupech budou zástupci památkové péče a zástupci státního podniku DIAMO dále jednat ve spolupráci s krajskou společností Moravskoslezské investice a development (MSID), která pracuje na koncepci oživení pohornické krajiny POHO 2030. Na úvodním velkém společném jednání byly ze strany památkové péče osvěženy úvahy o možnosti zápisu vybraných důlních objektů nebo areálů na Seznam světového a kulturního dědictví UNESCO. Ostravské pracoviště Národního památkového ústavu se přípravě potřebných materiálů věnovalo už před lety, ale návrh se nepodařilo prosadit.
Více informací naleznete na stránkách STÁTNÍHO PODNIKU DIAMO.