Ukončení těžby na dolech na Karvinsku a rozhodnutí vlády o postupu útlumu černouhelného hornictví pod správou státního podniku DIAMO odstartovalo takzvaný likvidační proces, který spočívá zjednodušeně v bezpečné likvidaci podzemí, likvidaci areálů včetně nepotřebných objektů, sanačních i rekultivačních pracích a přípravě území na další využití v souladu s potřebami regionu. Podle zkušeností z ostravských dolů je stanovení památkové ochrany vhodné řešit společně, koordinovaně a včas, aby nedošlo ke znehodnocení technicky, architektonicky či urbanisticky cenných objektů, které mají dokládat a připomínat místní průmyslovou historii.

„Z našeho pohledu je důležité na Karvinsku zachovat areály a objekty ve výběru, kterým bude pokryta jejich typologická rozmanitost. Z tohoto důvodu provádělo v uplynulých měsících Metodické centrum průmyslového dědictví při Národním památkovém ústavu v Ostravě rozsáhlý terénní průzkum, který pasportizoval povrchové části těžebních areálů a jejich vybavení nejen z hlediska architektonické hodnoty, ale i významu pro dokumentaci technologického vývoje hornické činnosti a návazných procesů,“ uvedl ředitel ostravského pracoviště Národního památkového ústavu Michal Zezula. Na základě šetření a vyhodnocení Národní památkový ústav navrhuje, aby zachování paměti pohornické krajiny a industriálního dědictví v karvinské části revíru bylo kromě stávajících kulturních památek (Důl Gabriela, Důl Barbora) založeno na zachování základních typů těžních věží jako symbolů v krajině a některých dalších objektů. Z historického, typologického a architektonického hlediska se jeví jako nejvýznamnější Důl ČSA, který je příkladem jednoho z prvních velkodolů s promyšleným konceptem návazných provozů.

Státní podnik DIAMO (závod DARKOV) už některé myšlenky zachování průmyslového dědictví zahrnul do takzvaných master plánů, které nastínily vize možného budoucího využití jednotlivých důlních areálů. O konkrétních objektech a postupech budou zástupci památkové péče a zástupci státního podniku DIAMO dále jednat ve spolupráci s krajskou společností Moravskoslezské investice a development (MSID), která pracuje na koncepci oživení pohornické krajiny POHO 2030. Na úvodním velkém společném jednání byly ze strany památkové péče osvěženy úvahy o možnosti zápisu vybraných důlních objektů nebo areálů na Seznam světového a kulturního dědictví UNESCO. Ostravské pracoviště Národního památkového ústavu se přípravě potřebných materiálů věnovalo už před lety, ale návrh se nepodařilo prosadit.

Více informací naleznete na stránkách STÁTNÍHO PODNIKU DIAMO.