Zaujala vás některá z nově vydaných knih, uspořádaných výstav nebo konferencí v rámci letošního výročí upálení Jana Husa?

V současnosti vyšlo několik odborných knih jako publikace o Husovi profesora Františka Šmahela nebo kolektivní práce Husitské století. Zajímavým příspěvkem je kniha profesora Ctirada Pospíšila s názvem Husovská dilemata představující osobitý přístup teologa římskokatolické církve. Naše církev vydala již v roce 2012 soubornou publikaci Mistr Jan Hus a jeho poselství víry dnešku. Husovo výročí se vskutku stalo impulzem pro pořádání nejrůznějších konferencí, výstav a akcí konaných během celého roku. Téměř každý týden se koná některá z konferencí se zvláštním zaměřením. Uskutečnila se již mezinárodní konference o Husovi pořádaná Českobratrskou církví evangelickou, další, kterých jsem se účastnil, byly na univerzitách v Olomouci a v Českých Budějovicích. Jedna z vědeckých konferencí proběhla již v Praze a následovat budou další.

Na Jana Husa je možné se dívat z různých úhlů pohledu. Právě ta rozmanitost pohledů umožňuje překonávat jednostranná nahlížení a zkreslující závěry. Měl jsem také možnost účastnit se v Karolinu otevření výstavy uspořádané Univerzitou Karlovou. Dne 30. května bylo slavnostně otevřeno Centrum Mistra Jana Husa v Husinci, které spravuje naše církev a jehož obnovu také zajišťovala. Jeho součástí je i nová expozice. Vzhledem k tomu, že obklopuje Husovu světničku – starobylé pietní místo, klade tato výstava s využitím současné multimediální techniky důraz na prvky umělecké a spirituální.

V souvislosti s výročím se opravují také pomníky Jana Husa. Kde se podle vás obnova podařila příkladným způsobem?

Určitě je dobré, že výročí Mistra Jana Husa vyvolalo zájem o pomníky českého reformátora, na kterých se podepsal čas. Renovován je „stoletý“ pomník na Staroměstském náměstí od Ladislava Šalouna, ale i mladší socha od Karla Lidického na náměstí v Husinci. Devět let jsem žil a působil jako farář ve východních Čechách, kde se nachází značné množství Husových pomníků nejen ve městech, ale i na vesnicích nebo v odlehlejších místech v přírodě. Zajímavý pomník v podobě Husovy skalní kaple z roku 1934 je například v Klokočských skalách v Českém ráji. Významné je jistě obnovovat památky a historické objekty, ale cenné je, když vznikají také nová sochařská díla s husovskou tematikou. V sochařské a kamenické škole v Hořicích se zrodil projekt Mistr Jan Hus – cesta ke smíření. Studenti této školy vytvořili řadu plastik a jedna z nich je umístěna od 4. července v Kostnici v Německu. Sochy budou i na dalších místech v České republice. Tři plastiky byly odhaleny panem premiérem v zahradě areálu Centra Mistra Jana Husa v Husinci.

Vaše sakrální stavby pocházejí většinou z 20. století. Jaká jsou specifika péče o moderní architekturu z pohledu majitele či správce?

Církev československá husitská, která vznikla v roce 1920 z hnutí katolického modernismu, duchovně navazuje na českou reformaci. Zprvu se k bohoslužbě užívaly kostely církve římskokatolické nebo se konala shromáždění pod širým nebem či v pronajatých sálech a školách. Pak začala nová církev intenzivně budovat nové kostely. Je až s podivem, kolik kostelů a za jak krátkou dobu, navíc v čase hospodářské krize, nová církev dokázala s obětavostí svých členů postupně vybudovat. Podíleli se na tom i významní architekti jako Josef Gočár, Pavel Janák a další. Sbory naší církve jsou postaveny ve stylu funkcionalismu a náleží k hodnotám meziválečné architektury. Po válce převzala naše církev některé evangelické kostely po německých evangelících a také zachránila před zkázou desítky opuštěných židovských synagog adaptací na modlitebny a sbory. Desítky kostelů naší církve jsou dnes kulturními památkami. Spravování kostelů vzhledem k hodnotám kulturního dědictví probíhá v jistém napětí mezi autenticitou historické stavby a její účelovostí vzhledem ke konkrétním potřebám společenství věřících. Nejde jen o památku a relikt minulosti, ale o otevřený prostor a místo, kde se odvíjí život církve a její služba společnosti v přítomné době.

Celý rozhovor si můžete přečíst v letním čtvrtletníku PROPAMÁTKY 2015, který naleznete ZDE.