Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
Publikováno
23. 10. 2016Rubrika
Zprávy z regionůTémata
CHÝNOV (TÁBORSKO) | Od okamžiku, kdy v jihočeském Chýnově zemřel František Bílek, uplynulo 13. října již 75 let. Tento představitel českého secesního symbolismu vynikl nejen jako sochař, ale také jako kreslíř, grafik a architekt.
František Bílek se narodil v rodině rolníka a koláře Jana Bílka jako třetí z celkem šesti dětí 6. listopadu 1872. Studoval na reálném gymnáziu v Táboře a později na Akademii výtvarných umění v Praze a v Paříži na Akademii Colarossi. V Paříži se seznámil s Luďkem Maroldem, Alfonsem Muchou, Vojtěchem Hynaisem a dalšími. Tam vytvořil svá první sochařská díla. Roku 1892 se vrátil a o dva roky později si zřídil první ateliér v opuštěné schwarzenberské střelnici v chýnovské oboře.
František Bílek se za svůj tvůrčí život stal výrazným představitelem symbolismu v českém výtvarném umění. Smysl umění viděl v jeho absolutním podřízení duchovnímu poslání. Jeho tvorba čerpala z náboženských témat a národní duchovní tradice. Svá díla vytvářel nejenom z kamene, ale i bronzu, dřeva a keramiky. Například dřevěný krucifix, který je od roku 1927 v chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Mnoho jeho soch je na chýnovském novém hřbitově. Vytvořil také několik soch známých českých osobností – sochy Jana Husa v Táboře a Kolíně, Bedřicha Smetany v Jabkenicích, Jana Amose Komenského v Praze.
Z jeho architektonických prací byly realizovány například dům v Chýnově, spjatý hlavně s jeho raným obdobím, a dále vila doktora Procházky na Hradčanech včetně jejího vnitřního zařízení. Bílkova vila v Mickiewiczově ulici v Praze prošla nedávno rekonstrukcí a návštěvníci se dočkali rozšíření prostor o expozici Bílkovy knižní grafiky. Grafice se Bílek věnoval intenzivně od konce 19. století. Jeho grafické práce a kresby vyzdobily mnoho knih, například i sbírky básní jeho přítele, básníka Otokara Březiny. František Bílek zemřel v Chýnově, kam se i s rodinou vrátil po obsazení Prahy 13. října 1941. Chýnov se stal také místem jeho posledního odpočinku.
Již za Bílkova života byla jeho díla součástí několika výstav. V roce 2015 se konala výstava s názvem Tajemné dálky – Symbolismus v českých zemích 1880–1914, která se uskutečnila v Muzeu moderního umění v Olomouci a později v pražském klášteře sv. Anežky České. Výstava Pozdní český symbolismus v grafické tvorbě první poloviny 20. století byla k vidění ve výstavní síni Městského muzea a knihovny v Čáslavi v srpnu a září letošního roku.
Více o životě a tvorbě Františka Bílka najdete na stránkách SPOLEČNOSTI FRANTIŠKA BÍLKA.