Tři roky trvající práce na objektu takzvané zámecké lékárny zahrnovaly především jeho adaptaci na galerijní provoz s hlavním cílem zpřístupnit stavbu veřejnosti. Vznikl multifunkční prostor, ve kterém lze pořádat mnoho kulturních akcí nezávislých na sobě. Středobodem se v tomto kontextu stalo nádvoří s nádechem evokujícím italské renesanční paláce. V přízemí se nyní nachází malá kavárna s výstavním prostorem a historická lékárna s charakteristickým červeným vstupním portálem, který tvoří replika původní konstrukce z 19. století.

Během náročné kompletní rekonstrukce došlo mimo jiné k rehabilitaci sklepních prostor se zachováním starších podlahových vrstev a všech domovních interiérů. Nové rozvody inženýrských sítí byly v maximální možné míře vedeny stávajícími prostupy bez nutnosti zásahu do historického zdiva. Veškeré práce respektovaly původní konstrukce s použitím tradičních materiálů. Řešena byla dále například vlhkost zdiva, oprava krovu zahrnující obnovu tesařských spojů s dubovými kolíky bez nutnosti osekávání historických trámů, restaurátorská obnova stropní malířské výzdoby, pokládka nové střechy z keramických tašek bobrovek, nové měděné klempířské prvky, vydláždění dvora s osazením nových prvků, obnova schodišť nebo drenážní systém kolem všech přístupných fasád. Samostatnou pozornost zaslouží obnova fasád včetně restaurování renesančních sgrafitových omítek zahrnující sgrafitové sluneční hodiny dle průzkumu a záměru Petry Štokhausové.

Renesanční trojkřídlý objekt z roku 1605 je součástí širšího areálu třeboňského zámku, který má statut národní kulturní památky. V části budovy orientované do parku Lipovka se původně nacházela rožmberská knihovna, takzvaná kunstkomora, Petra Voka z Rožmberka a v jedné z místností s okny na dvorek sbírka obrazů. V přízemí měl svůj byt také knihovník a archivář Václav Březan. Dům zahrnoval původní výzdobu od malíře Tomáše Třebechovského a truhláře Oldřicha Taxnera z Krumlova. Stavební úpravy proběhly v 80. letech 18. století, kdy byl proveden stávající krov, dále v 19. století a poslední necitlivé úpravy pak v 70.–80. letech 20. století. Přes veškeré úpravy se dochovala většina renesančních a barokních nosných zdí a kleneb, část historických omítek a fasády zahrnující renesanční sgrafita nebo barokní krov. V domě se před obnovou nacházely klasické byty a lékárna fungující do roku 2005. Naděje na důstojné navrácení historických hodnot přinesl objektu až soukromý investor, který inicioval náročnou rekonstrukci a poté zpřístupnil památku veřejnosti.

Veškeré provedené práce byly realizovány v souladu s požadavky a pod dohledem odborníků památkové péče. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly částky 150 milionů korun, z toho 80 milionů korun pokryla dotace z programu IROP. Ze všech činností hrála v celém procesu obnovy nezanedbatelnou roli zkušenost zhotovitelské společnosti s rekonstrukcemi historických staveb jako například zámků Staré Hobzí, Smečno, Třešť, Poříčí u Boršova nad Vltavou, kostela Panny Marie Těšitelky v Dobré Vodě nebo pivovaru Solnice v Českých Budějovicích. Citlivá realizace se současně stává výzvou a pracovní příležitostí pro zkušené a odvážné projektanty, kteří by v budoucnu mohli odborný tým společnosti rozšířit. Svou úctu a zájem o kulturní dědictví podtrhuje společnost v neposlední řadě například také svou podporou projektu MÁME VYBRÁNO.

O současném využití domu se dočtete ve zprávě ROZHOVOR | S LENKOU ŽELIVSKOU O OBNOVĚ ZÁMECKÉ LÉKÁRNY. Zpráva vznikla v rámci mediální spolupráce s redakcí portálu PROPAMÁTKY. Další informace naleznete na stránkách společnosti AUBÖCK.