ROZHOVOR | S Martinem Hnykem o obnově beuronské kaple v Teplicích

Proč vzniklo občanské sdružení Pro arte beuronensis?

Naše občanské sdružení vzniklo roku 2006 s dovětkem „Společnost pro obnovu kaple Gymnázia Teplice“. Když gymnázium kupovalo po sametové revoluci budovu bývalého kláštera, nikdo netušil, že součástí objektu je i zdevastovaná kaple. Její objev vyvolal u skupiny tehdejších studentů nejen rozhořčení, ale i odhodlání neponechat kapli svému osudu. Od té doby si generace studentů gymnázia předávají pomyslné žezlo v péči o památku, logickou součástí jejich úsilí bylo založení občanského sdružení. Již se nám podařilo získat pro kapli nová okna, střechu i podlahu. Teď nás čeká to nejdůležitější, a sice zrestaurovat výmalbu beuronské umělecké školy.

Můžete ve stručnosti přiblížit beuronské umění?

Jedná se o nový styl sakrálního umění, které vzniklo v druhé polovině 19. století v německém městě Beuron – odtud název beuronské. Jeho zakladatelem byl benediktinský páter Desiderius, který byl přesvědčen, že sakrálnímu umění 19. století je třeba dodat velkolepost, kterou mělo v dobách gotiky či baroka. Desiderius se nechal inspirovat uměním starého Egypta a Byzance, pro beuronské umění jsou tak typické květinové vzory, bohatá barevnost, elegantní štíhlé figury. Benediktini s sebou přinesli nové umění do Emauz, odkud je pak šířili po Čechách.

Nastínil byste ve zkratce historii beuronské kaple v Teplicích?

Kaple vznikla se stavbou kláštera boromejek v roce 1868. O dvacet let později sem přišli mniši z Emauz pod vedením Fridolina Steinera a vytvořili nejstarší dochovanou beuronskou výzdobu v Čechách takového rozměru. Kaple sloužila svému účelu až do druhé světové války. Přes válku obsadili klášter četníci, poté zde byla ubytovna pro řecké děti. Z kláštera se stala obecná škola, z kaple skladiště zeleniny pro obchodní dům, oratoř byla přeměněna na závodní jídelnu. Netřeba dodávat, že během této doby zmizelo z kaple veškeré vnitřní vybavení včetně opukové podlahy a vitrážových oken. Největší bomba měla přijít roku 1989: unikátní výmalba měla být v rámci akce Z (zvelebení) zatapetována. Právě včas naštěstí přišla sametová revoluce.

Při prohlídkách kaple ukazujete návštěvníkům techniku převazování dřevěného lešení. O jakou techniku se jedná?

Technologii dřevěného lešení jsme si vypůjčili ze středověku, kdy se takové konstrukce stavěly zcela běžně. Trámy drží dohromady pomocí lodních a dřevařských smyček, pouze příhradové nosníky pod stropní klenbou jsou stlučené hřebíky. A drží již tři roky.

Kde získáváte finanční prostředky na obnovu kaple a další aktivity?

V poslední době se nám daří budovat sice malou, ale stabilní základnu soukromých donátorů. Bohužel nedosáhneme na prostředky Ministerstva kultury, neboť kaple i přes svou nespornou hodnotu nezískala status kulturní památky kvůli nulové památkové hodnotě celého objektu (budovy bývalého kláštera). Pro nejnovější projekt restaurace maleb se chceme spojit s německými partnery a využít financí od nadací podporujících přeshraniční spolupráci.

Více informací o sdružení Pro arte beuronensis naleznete na portálu PROPAMÁTKY v KATALOGU SLUŽEB.