Této etapě se často odborníci vyhýbali a laická veřejnost ji přehlížela nebo v lepším případě vnímala jako nechtěný produkt minulého režimu. Až na základě postupné likvidace poválečné architektury v minulých letech prakticky na celém území Česka a nejednoznačného postoje k jejímu hodnocení se téma silněji dostává do centra pozornosti. O míře aktuálnosti tématu svědčí pražské demolice z posledních let, jako byly technicistní automatická telefonní ústředna v pražských Dejvicích architektů Jindřicha Malátka, Jiřího Eisenreicha, Václava Aulického a Jaromíry Eismannové, Hotel Praha nebo soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas.

Přední znalec poválečné architektury profesor Rostislav Švácha varuje před nevratnou ztrátou kulturního dědictví a srovnává současnou situaci nedostatečné památkové ochrany poválečné architektury s pomalým doceněním funkcionalistických staveb v 60. letech minulého století. Na uvedených snímcích lze nalézt stavby ohrožené, zpamátněné nebo kvalitně obnovené.

Téma předrevoluční architektury v širších souvislostech přináší také rozhovor s profesorem Petrem Vorlíkem s názvem Vykročit mimo bezpečnou půdu klišé, který naleznete v časopisu PROPAMÁTKY JARO 2022. Tištěný čtvrtletník zasíláme všem našim dárcům po celý rok zdarma. Více informací naleznete na stránce Klubu PROPAMÁTKY. Archiv starších časopisů je k dispozici ZDE.