ROZHOVOR | S Milanem Starcem o černokosteleckém pivovaru, muzeu a Vykulení

Dvanáctým rokem se věnujete obnově pivovaru v Kostelci nad Černými lesy. Co Vás k pivovaru přivedlo a jaké je jeho nové využití?

O pivo jsem se zajímal od mládí a při studiu Vysoké školy chemicko-technologické se zájem prohloubil. Ač jsem nestudoval přímo kvasnou chemii, tak jsem studoval obor výživa a stravování a téma jsem měl Nutriční vlastnosti piva. Navíc jsem si roku 1996 otevřel na vysokoškolských kolejích na Jižním Městě studentský klub, kde šlo zase jenom a hlavně o pivo. Mimochodem můj první pivovar, se kterým jsem spolupracoval a točil jeho piva, byl Hradec Králové. Konkurenční klub provozoval Tomáš Vodochodský, s kterým jsem se záhy seznámil a naše vášeň pro studium starých pivovarů a shromažďování technologických artefaktů se prohloubila. Najednou bylo tolik věcí, které jsme neustále stěhovali, že jsme se rozhodli někde náš sen o pivovarském muzeu a funkčním starém pivovaru realizovat. Pro Kostelec nad Černými lesy jsme se rozhodli velmi spontánně a snad i dobře. Postupně, ale velmi postupně zde budujeme pivovarské muzeum, provozujeme zájezdní hostinec ve stylu 30. let a zprovozňujeme historický pivovar taktéž z 30. let 20. století. Jedná se o unikátní projekt a nebojím se tvrdit, že v celosvětovém měřítku.

Součástí pivovaru je také muzeum a archiv. Jaké má poslání, co obsahují sbírky a fondy a jak tato instituce funguje pro veřejnost?

Muzeum se v současnosti rozkládá asi na 4 000 metrech čtverečních plochy a jedná se o původní pivovarské prostory, které citlivě doplňujeme o chybějící technologie. Kupříkladu místo po starém kamenném náduvníku na sladovně z roku 1840 jsme nahradili pozdně renesančním žulovým náduvníkem z asanovaného pivovaru v Červeném Záhoří u Chotovin. Těch strojů jsou stovky a v podstatě za jedinou zcela hotovou expozici považujeme strojovnu umělého chlazení, kde od čpavkového chladícího kompresoru Kolben Daněk s ohromným setrvačníkem můžete nalézt všechny detaily tehdejší strojovny jako vybavenou dílnu s dobovými zákazovými cedulemi, plný popelník, velocipéd pana strojmistra, obraz Gambrina či krucifix, ale také polepené šatní skříňky a pivem unavené figuríny strojníků Karla a Aleše.

Plánujete navrátit pivovaru také jeho původní funkci, tedy vaření piva?

Navrácení funkce pivovaru je jedním z podstatných impulsů naší činnosti. Sice to slibujeme každým rokem, ale nyní se na opravě technologií pracuje daleko intenzivněji a dokonce již máme vyřízeno mnoho oficiálních formalit. Takže bude ve funkci malý pokusný minipivovar o velikosti várky 250 litrů v prostorách staré spilky a historický pivovar o objemu varu 160 hektolitrů s přímým ohřevem, sprchovým aparátem, otevřenými spilkami atd.

Budovy historického pivovaru s památkově chráněným žentourem po částech obnovujete. Popsal byste Vaše zkušenosti s financováním postupné rekonstrukce tak rozsáhlého areálu?

Velmi stručně. Když jsme objekty koupili v roce 2001, tak to šlo s financováním a získáváním dotací vcelku dobře. Památkově chráněný žentour se podařilo téměř kompletně rekonstruovat, ale postupem doby a výměnou vedení na krajském úřadě se situace zcela změnila.

V roce 2011 se v pivovaru uskutečnila tři záslužná a inspirativní setkání v rámci vzdělávací akce nazvané Technické památky – jejich pochopení a záchrana. Plánujete další setkání a konference?

Ta tři setkání v roce 2011 byla akcí podpořenou z dotace od místní akční skupiny Podlipansko a bez finanční podpory se podobné akce konat nedají. Nicméně byli jsme moc spokojeni a rádi bychom na tyto akce navázali.

V pivovaru pořádáte 14. září již 10. ročník akce Vykulení. Jak vznikl tento nápad a na co se mohou těšit zájemci o průmyslové dědictví, historické pivovary a památky obecně?

Před mnoha lety jsme sehnali dřevěné ležácké sudy v havarijním stavu a bylo třeba je nějakým způsobem opravit. Oslovili jsme emeritního bednáře Láďu Bešťáka, ten začal sudy opravovat a nás napadlo na tuto krásnou řemeslnou činnost pozvat širokou veřejnost. Ať poznají staré řemeslo! Před deseti lety se na bednáře přišlo podívat několik nadšenců a měli žízeň, tak jsme jim narazili pivo a postupně se z Vykulení stala tradice a návštěvníky již počítáme v tisících. Dokonce jsme ještě k Vykulení vymysleli jarní paralelu Vysmolení, kde zase předvádíme smolení sudu.

Letošní Vykulení je opět zaměřeno především na zapomenuté bednářské řemeslo. Černokostelečtí bednáři společně s emeritním mistrem Láďou Bešťákem budou trajbovat a překovávat ležácké sudy, budou také vytahovat hlaváky a káfovat. V rámci představení bednářského řemesla se bude točit pivo z čerstvě vysmolených transportních sudů, a to třemi různými historickými způsoby. Mimo bednářské řemeslo se představí také kováři, keramici, malíři či autoveteráni a další řemeslné atrakce. V neposlední řadě pivovarské muzeum nabídne nová pivovarská zákoutí, a to především expozici humnového sladování a intenzivně rekonstruovanou část původního pivovarského zařízení.

Více informací o aktivitách Černokosteleckého pivovarského archivu a muzea o.p.s. naleznete na portálu v KATALOGU SLUŽEB.

Institut pro památky a kulturu, o.p.s., v rámci každoročně pořádaných mezioborových konferencí o obnově a využívání památek připravuje na podzim roku 2013 konferenci, která se zaměří na budovy historických pivovarů. Setkání bude určené všem zájemcům z řad architektů, zástupců měst a obcí, pracovníků památkové péče, studentů i veřejnosti. Více naleznete na stránkách KONFERENCE PROPAMÁTKY.