Můžete ve stručnosti přiblížit historii zámku?
Začíná za Osečanských z Osečan v době vlády Karla IV. jako gotická tvrz, později přestavěná na renesanční zámek. Jeho současná podoba je z let 1670–1733, kdy byl zcela barokně přestavěn, a tato podoba zůstala určující i přes úpravy v polovině 19. století. Majitelé se tu hodně střídali, většinou odcházeli těžce zadlužení, panství nebylo evidentně příliš výnosné. Za Bubnů z Litic došlo k dokončení stavby zámecké kaple a tím i ukončení stavebního vývoje v baroku. Poslední majitelkou byla Anna Woithová, která za první republiky rozprodala inventář a zadlužené panství postoupila sedlčanské záložně. Na konci 30. let jej koupilo družstvo lékařů. Chtěli zde vybudovat sanatorium, ale přišla válka, pak Únor. O zámek družstvo přišlo až v roce 1960, tehdy už byl kulturní památkou. Stát provedl v 60. letech jeho velmi citlivou rekonstrukci a udržoval ho ve slušném stavu jako sklad zdravotnických potřeb. A od restituentů, jichž bylo loni v létě rozrodem už 17, jsme ho koupili my jako už poněkud zchátralý. Park je pustý úplně.

Mohl byste krátce popsat rozhodující moment, který rozhodl o jeho koupi a obnově?
Myslím, že rozhodla jeho poloha, celková krajinná scenerie, která je velmi malebná. Zámek stojí na skalním ostrohu nad potokem Mastníkem, z jihu a západu se od něj do údolí svažují kamenné terasy a ze tří světových stran je z něj výhled mimo zástavbu. Mnoho i velmi pěkných, architektonicky originálnějších či lépe zachovalých sídel bylo nenávratně poškozeno tím, že nebylo dbáno na takzvané prostředí kulturní památky, takže když přijedete až k objektu samému, teprve vidíte, že jeho okolí je degradováno. To u nás není a totéž se týká i vnitřku. Vybavení je pryč, ale výzdoba je ukryta pod novodobými nátěry, podlahy jsou původní, dveřní výplně také, okna citlivě nahrazena, žádné přepážky, žádné zásahy. Ta autenticita, zvenku i zevnitř, ta rozhodla. Zamilovali jsme se.

Co vše se dosud podařilo rekonstruovat a co vás konkrétně letos čeká?
Bydlíme tu půl roku, nastěhovali jsme se do provizoria ihned po podpisu smlouvy, ostatně i proto, že z pronájmu pražského bytu splácíme koupi, takže jsme museli. První práce, ještě v létě, byly na nádvoří, probourali jsme novodobou zazdívku brány do parku, odkryli schodiště z nánosů břečťanu a vyčistili nálety z prvních tří teras na jihu i na západě. Také jsme odstranili nepotřebný pletivový plot, který nádvoří odděloval od vstupní aleje. Během podzimu jsme opravili dvě první místnosti, naši budoucí ložnici a koupelnu. V ložnici byl proveden průzkum a poté zrestaurována výmalba, je to šablona imitující brokátovou látku s bronzováním, zároveň byla natřena okna a zbroušeny fošnové podlahy dendrochronologií datované do 70. let 17. století. Vybourali jsme zazděné otvory na čištění komínů, vyčistili je a postupně do místností vracíme kachlová kamna, jimiž se už opět topí. Také jsme odstranili betonovo-štěrkový zásyp půlky půdy a její část zateplili po dohodě s pracovníky památkové péče ovčí vlnou.

Je možné na obnovu čerpat finanční příspěvky z Havarijního programu Ministerstva kultury nebo z jiných zdrojů?
Tak žádat může každý, ale na rozdíl od zemědělství jsou v kultuře dotace nenárokové, takže ne každý dostane, neví to předem a nikdy nedostane tolik, kolik žádal. Ale ano, připravili jsme okamžitě několik záchranných projektů a žádosti podali: do programu Záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury restaurování místností druhého patra, kam zatékalo, do Havarijního programu restaurování těžce poškozených barokních soch a portálu zámecké kaple i do programu obnovy památek Středočeského kraje, kam jsme podali záměr obnovit schodiště a bránu do parku. Na vyhodnocení zatím čekáme a nutno říct, že další práce budou hodně souviset s tím, jestli alespoň nějaké prostředky získáme. Zámek jsme ale také otevřeli o nedělích návštěvníkům, takže samozřejmě spoříme i z vlastních zdrojů.

Jaké máte představy a cíle v souvislosti s využitím areálu?
Tak zaprvé tu chceme bydlet, je to objekt k bydlení a návrat původní funkce je v památce určitě správný krok. Zadruhé, jak jsem řekl výše, zámek jsme zpřístupnili veřejnosti a sami v něm provázíme, ani to není myslím u obydlených objektů úplně běžné. U nás se navíc lidé dozvědí hodně i o tom, jak se tu reálně žije dnes a jak se opravuje v souladu s památkovou péčí. Lidé památky milují, ale odborníci památkové péče moc oblíbení nejsou, je to trochu podobné jako s přírodou, tu mají lidé také rádi, ne však ty, kdo ji chrání. To znám z vlastní zkušenosti. Takže chceme také ukázat, že s orgány památkové péče vyjít jde a chráněné stavbě to prospívá. Některé místnosti pronajímáme zájemcům jako chalupy, z toho je také drobný příjem. A na léto chystáme benefiční divadelní festival, můj partner má divadelní spolek, takže sem přeneseme jejich inscenace z Prahy a nově zkusíme uvést Kladivo na čarodějnice, pokud seženeme peníze. Výtěžek pak půjde opět na opravy. Celkový záměr zatím prozrazovat nechci, ale bude to veřejné využití, žádný hotel.

Podrobnosti o zámku naleznete v rámci PAMÁTKOVÉHO KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU. Na obnovu zámku můžete přispět na transparentní účet ZDE. Prohlídky pro veřejnost se konají vždy v neděli v 10, 11, 14 a 15 hodin.