Můžete ve stručnosti přiblížit historii tvrze?
Kurovický hrad vznikl pravděpodobně na místě starší dřevěné tvrze během 14. století. Byl sídlem šlechticů – leníků (manů) olomouckého biskupa, kteří spravovali kurovické a ludslavické panství – léno. Jedná se o mohutnou blokovou trojdílnou stavbu o jednom podzemním a třech nadzemních podlažích na přibližně obdélném půdorysu o rozměrech 25 x 30 metrů. Větší část byla po druhé nadzemní podlaží vystavěna v gotickém slohu a z té doby se zachovaly unikátní architektonické a kamenické prvky. Hrad byl dobýván husity a uherskými vojsky Matyáše Korvína. Během 15. a 16. století zde proběhly rozsáhlé přestavby, které vyvrcholily zvýšením areálu o druhé patro, složené z rozsáhlých společenských sálů. Od počátku 17. století se kurovické léno stalo součástí velkého holešovského panství, takže na hradě už neprobíhaly zásadní přestavby, což jeho unikátní goticko-renesanční podobu v mimořádně dobrém stavu uchovalo až do dnešních dnů.

Co vše se dosud podařilo rekonstruovat a co je v plánu?
Rekonstrukce probíhá už více než 10 let velmi citlivě a opatrně, s neustálým dohledem a pomocí ze strany pracovníků Národního památkového ústavu v Kroměříži. Provádí je současný majitel hradu Martin Malina. Podařilo se vyřešit ohroženou statiku, do všech místností pořídit nové podlahy a stropy, očistit řadu unikátních architektonických prvků, rekonstruovat dvě černé kuchyně, řadu gotických kamenných oken a podobně. Nyní probíhá postupná náhrada novodobé nízké střechy včetně krovů vyšší střechou odpovídající historické podobě hradu a čištění interiérových omítek, které skrývají řadu zajímavých nálezů.

Během aktuálních prací došlo k nálezu hebrejského nápisu, mohl byste to konkretizovat?
V roce 2014 byly při čištění omítek objeveny ve 2. patře hradu hebrejské nápisy vyryté do omítky, které pocházejí z 1. třetiny 17. století. Jedná se o neúplný podpis: „…dl Segol“ a „Avigdor, syn již zesnulého pana Abrahama“. Tento druhý je přesně datován: „Zapsáno druhého dne v týdnu, 5. den měsíce, na který v roce 1656 připadá čtení paraša Bamidbar“. 23. března letošního roku byl potom v chodbě prvního patra hradu objeven další hebrejský nápis: „Zapsal Josef, syn Šimšona“. Svědčí o tom, že v polovině 17. století zde pobývala větší skupina Židů, a to zřejmě delší dobu. Překlad textů zaznamenal hebraista Achab Haidler.

Je možné na obnovu čerpat finanční příspěvky z Havarijního programu Ministerstva kultury nebo z jiných zdrojů?
Při rekonstrukci hradu využívá jeho majitel řadu let prostředky Havarijního fondu, nyní na rekonstrukci střechy. Bohužel v posledních letech se částky z tohoto fondu fatálně zmenšují a nestačí ani na pokrytí menší části nezbytně nutných nákladů, což velmi omezuje možnosti majitele při záchranných pracích.

V jaké fázi je chystaná knižní monografie týkající se památky?
Jsou hotovy texty knihy, nyní probíhá jejich korektura a připravuje se tisk monografie.

Více informací o areálu naleznete na stránkách KUROVICE. O památce si na portálu můžete přečíst ZDE nebo ZDE.