Výstava Architekt a památkář František Schmoranz st. a rod Schmoranzů ze Slatiňan představuje díla a život zakladatele slavného rodu a jeho potomků. František Schmoranz st. realizoval rekonstrukce starších staveb v duchu dobového purismu usilujícího o obnovení takzvaného čistého slohu a k novostavbám přistupoval skrze romantický historismus. Jeho historizující úpravy sice často neodrážely původní podobu staveb, leckdy ovšem objekty zachránily před úplnou zkázou. Působil jako architekt, stavitel i stavební dozor a též jako činovník památkové péče. Jeho dílo zahrnuje téměř 470 projektů. Typově se jednalo o nejrůznější objekty – od drobných hospodářských staveb přes městské i venkovské obytné domy, nemocnice, divadla, radnice, školy, hrady, zámky, kostely a modlitebny až po kaple a hrobky. Podepsán je také pod návrhy vnitřního vybavení, jakými jsou oltáře, kazatelny, zpovědnice.

K významným realizacím Františka Schmoranze st. patří například romantická úprava zámku Žleby, nedaleko Pardubic vyprojektoval lovecký zámeček nazývaný Larischova vila. Výraznou stopu zanechal ve východních Čechách, například u obnovy chrámu sv. Ducha na Velkém náměstí v Hradci Králové, regotizací kostela Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi nebo rekonstrukcí chrámu sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě. Pro rod Auspergů navrhl úpravy zámku ve Slatiňanech.

Jablka nepadla daleko od stromu ani u dalších členů rodu Schmoranzů. U prvorozeného syna Františka nacházíme architektonické realizace ve Vídni, v Praze nebo Chrudimi. Vrchol jeho profesního působení byl spjat s pražskou Uměleckoprůmyslovou školou, jejímž se stal zakladatelem a prvním ředitelem. Druhorozený syn Josef se vedle pedagogické činnosti věnoval také propagaci výtvarného umění. Další ze synů, Jan, se zaměřoval na objekty správního a hospodářského charakteru na Chrudimsku. Hlavním předmětem zájmu nejmladšího syna Gustava pak byla orientální keramika a sklo, které rovněž navrhoval pro sklářské firmy. Ve šlépějích rodu pokračoval rovněž vnuk Zdeněk. Řadou zajímavých osobností se vyznačují další rodové linie i ve 21. století.

Bohatství regionu Chrudimska a okolí ve středověku ukazuje rovněž souběžná výstava Víra v umění – umění ve víře, kde jsou k vidění mimo jiné umělecká díla, o jejichž záchranu se zasloužil právě František Schmoranz st.

Výstava vznikla ve spolupráci Regionálního muzea v Chrudimi s Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky. Více informací naleznete na stránkách REGIONÁLNÍHO MUZEA V CHRUDIMI. 

Výstava bude přístupná v souladu s aktuálním nařízením vlády či mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19. Pro podrobnější informace kontaktujte pořadatele.