S nabytím statutu kulturní památky získává vlastník garanci bezplatné odborné pomoci pracovníků Národního památkového ústavu i šanci využít finance některého z dotačních titulů. V neposlední řadě to znamená také určitou prestiž deklarující výjimečnost v rámci souboru podobných staveb. V jižních Čechách jich Národní památkový ústav již eviduje 5 050. V roce 2021 se podařilo prohlásit i některé památky, které patří k takzvaným pozdním zápisům. To jsou stavby, které přišly o status kulturní památky v důsledku administrativní chyby z 80. let 20. století.

  • České Budějovice | činžovní dům čp. 173/19, Žižkova/Jeronýmova

Architektonicky ztvárněný činžovní dům s nárožní věžičkou představuje kvalitní příklad obytné budovy postavené v historizujícím slohu s bohatou štukovou výzdobou z konce 19. století.

  • České Budějovice | bývalá modlitebna Evangelické církve augsburského vyznání čp. 1306 včetně mobiliáře, ulice 28. října

Evangelická kaple, jejíž historizující podoba je nejvíce ovlivněna novorománským slohem. Součástí památky je i vnitřní vybavení – zvon, varhany, vyřezávaná architektura oltáře s obrazem či kovová křtitelnice.

  • České Budějovice | dům čp. 226/3, Žižkova ulice

Výstavný činžovní dům s cennou urbanistickou funkcí představuje kvalitní příklad obytné budovy postavené v historizujícím slohu s velmi bohatou štukovou výzdobou z konce 19. století.

  • Červená – Jetětice | železniční příhradový most

Železniční ocelový příhradový most postavený na konci 80. let 19. století je unikátní technickou stavbou mimořádného významu nejen svými rozměry, ale i konstrukčním provedením. Na našem území vůbec poprvé provedeno způsobem letmé montáže.

  • Hořice na Šumavě | fara čp. 2

Barokní budova fary byla postavena nejpozději ve 30. letech 18. století v místě usedlosti u hořického náměstí. Navzdory dílčím úpravám ve 20. století si uchovala původní dispozici a řadu historicky cenných památkových konstrukcí.

  • Jindřichův Hradec | gymnázium Vítězslava Nováka čp. 333/II, Husova

Budova z počátku 20. století ve stylu moderny s prvky secese a neoklasicismu patří mezi významné prvorepublikové stavby ve městě, jejím autorem je pražský architekt Bedřich Bendelmayer.

  • Lety | jádro bývalé středověké tvrze čp. 31 – doprohlášení do areálu budov dvora čp. 30

Bývalá středověká tvrz datovaná do 14. nebo do počátku 15. století s přestavbami v baroku a v 19. a 20. století se dochovala v areálu hospodářských budov.

  • Nové Hrady | dům – bývalá šatlava čp. 78, Husova

Budova bývalé šatlavy postavena nejpozději v 19. století představuje hodnotný příklad architektury veřejných staveb. Dům s výrazně členitou fasádou je nedílnou součástí městské památkové zóny.

  • Nové Hrady | okresní dům čp. 56, ulice 5. května

Okresní dům postavený v letech 1906–1908 patří k raným a zároveň nejhodnotnějším příkladům architektonické moderny v jižních Čechách. Jeho autorem je s největší pravděpodobností architekt Jan Kotěra.

  • Protivín | sokolovna čp. 299, ulice Mírová

Budova sokolovny byla postavena v letech 1922–1923 dle návrhu významného českého architekta Františka Krásného. Je hodnotný nejen exteriér rytmizovaný strukturovanými povrchy a rozměrnými okenními otvory, ale i moderní dispozice interiéru.

  • Slavonice | dům čp. 573, ulice Boženy Němcové

V domě se středověkým jádrem se dochovalo významné množství historických konstrukcí, zejména pozdně gotický sklep, ale i trámový strop s překládaným záklopem či klenuté prostory hospodářské části obytného domu.

  • Tučapy | zámek čp. 1

Zámek Tučapy postavený v druhé polovině 18. století na základech původní tvrze z roku 1404 byl do dnešní podoby přestavěný v roce 1893. Vyjadřoval ambice podnikatelské rodiny Pfeifferů z Jablonce nad Nisou.

Více podrobností o nových kulturních památkách včetně fotografií naleznete na stránkách NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU nebo v PAMÁTKOVÉM KATALOGU.