Formální úvod obstaral průvodce seminářem Ondřej Šefců s předsedkyní společnosti STOP Andreou Nasswettrovou. První přednáška Ondřeje Šefců se dotkla například zkušeností se zatékající vodou do výztuží konstrukcí historických staveb nebo oprav mostovky pražského Karlova mostu. V návazném referátu představil architekt Marek Tichý úskalí hojně diskutované obnovy pražského hotelu Intercontinental. Kromě nástinu technologických limitů socialistické výstavby v širokém kontextu postupně a přehledně rozebral rekonstrukci zejména betonových a keramických povrchů. Byly představeny například fasádní keramické mozaiky od sochaře Zbyňka Sekala. Neméně poutavě byl vylíčen proces vzniku replik hliníkových oken se subtilním profilem.

Ivana Kopecká následně pohovořila o možnostech a limitech plastů ve stavebnictví a památkové péči. Nejzranitelnější hmotou jsou v tomto smyslu polyuretanové pěny. Po ní Karel Rapouch zasvětil publikum mimo jiné do mnohovrstevnatého procesu restaurování kinematické sochy s názvem Lupič Davida Černého umístěné na římse Muzea umění Olomouc.

Po přestávce zahájil Jan Kyncl svůj podrobně zaměřený referát o restaurování díla Housenka – Perestrojka od Kurta Gebauera z roku 1987. To vzniklo podle slov autora jako reakce na přicházející politické změny, jejichž iniciátorem byl někdejší prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov a dnes je součástí sbírky Galerie moderního umění v Hradci Králové. Po přednesení referátu proběhla debata s účastníky například o málo zmiňovaném tématu garance a trvanlivosti uměleckého díla. Pavla Rovnaníková představila velmi diskutované téma azbestu, česky osinku, jehož použití se datuje do doby již před 4 500 lety. Příspěvek doplněný bohatou fotografickou přílohou nadnesl mnoho otázek a aspektů týkajících se například zdravotní nebezpečnosti takzvaných boletických panelů a možnosti jejich náhrady. V roce 2000 byla v Česku z důvodu zdravotní závadnosti definitivně zakázána výroba jakýchkoliv materiálů s azbestem. Program semináře uzavřela Kateřina Kreislová, která kromě představení rozličných možností hliníkových materiálů detailně popsala také druhy a podoby jeho korozního napadení a povrchových úprav. Samostatnou část přednášky věnovala průzkumu ikonického hliníkového pláště pražského obchodního domu Kotva.

Organizátoři lákali na letošní čtvrté setkání se seminářem STOP, které je plánované na 10. listopadu s názvem Okna III – atypický přístup k výměně oken v památkové péči. Jako definitivní a nadstavbová tečka programu zazněla pozvánka na výstavu v Muzeu v přírodě Zubrnice s názvem Dráteník na vsi aneb V komoře je myš, která trvá do 30. října.

Program:

  • Zahájení, informace o společnosti STOP | Andrea Nasswettrová, předsedkyně společnosti STOP
  • Úvodní slovo o moderních materiálech ve stavbách 20. století | Ondřej Šefců, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze
  • Obnova Intercontinentalu | Marek Tichý, TaK Architects, s. r. o.
  • Plasty ve stavebnictví a jejich degradace | Ivana Kopecká, Národní technické muzeum v Praze
  • Degradace a konzervace uměleckých děl z polyesterových pryskyřic | Karel Rapouch, Technické muzeum v Brně
  • Restaurování uměleckých děl z polymerů. Dílo Housenka – Perestrojka od Kurta Gebauera | Jan Kyncl, restaurátor
  • Azbest ve stavbách a co s ním? | Pavla Rovnaníková, Fakulta stavební VUT v Brně
  • Použití hliníkových materiálů v architektuře | Kateřina Kreislová, Státní výzkumný ústav ochrany materiálu v Praze

O možnosti získání sborníku konference se můžete informovat na stránkách STOP. Více informací o Společnosti pro technologie ochrany památek naleznete také v KATALOGU SLUŽEB. Mediálním partnerem je portál PROPAMÁTKY.