Můžete krátce zmínit historii památky?
Letenský kolotoč se nachází v Praze na Letenské pláni mezi Národním technickým muzeem a Letenským zámečkem. Byl zkonstruován v roce 1892 tesařským mistrem Matějem Bílkem na Královských Vinohradech. O dva roky později jej majitel přestěhoval na Letnou, kde fungoval pro pobavení dětí, ale i dospělých až do 90. let 20. století. Od roku 1991 je chráněn jako kulturní památka a v roce 1995 prošel intenzivní, ale nepříliš šetrnou obnovou. Od roku 2004 se nachází v majetku Národního technického muzea, které ho zároveň provozuje.

Jaký byl rozsah restaurování a jaká fáze byla nejsložitější?
Restaurátorské práce na samotné stavbě, jeho technickém zázemí a vybavení probíhaly s různými prodlevami od roku 2004. V roce 2019 bylo dokončeno restaurování dřevěných koní potažených pravou koňskou kůží a tří rytířů. Bohužel obnova samotné budovy a technických systémů se po dřívějších nezdarech naplno rozjela až v roce 2021 pod vedením bratrů Jiřího a Vojtěcha Kmoškových z Litomyšle. Za nejsložitější fázi obnovy Letenského kolotoče lze bezesporu označit konstrukční vyrovnání nerovnoměrně deformované a silně poškozené dřevěné konstrukce stavby a její statické zajištění.

Lze zmínit něco o specifikách památky, jako je sloup středové točny?
Stavba Letenského kolotoče je specifická tím, že se jedná o novorenesanční dřevěný pavilon s půdorysem pravidelného dvanáctiúhelníku o rozpětí 12 metrů, tvořeného trámovou konstrukcí s prkennými výplněmi. Ve středu této stavby se nachází dřevěná hřídel a točna o průměru 7,6 metru, na které je instalováno 20 koní různých velikostí a pět replik kovových autíček. Celá točna je poháněna moderním elektromotorem a podepřena na šesti místech speciálními opěrnými kladkami. Původně byla točna poháněna lidskou silou.

Jak náročná byla obnova technického zázemí a pohonu?
Vzhledem k faktu, že při rekonstrukci památky a jejího technického zázemí se vystřídali postupně řemeslníci snad ze všech profesí, tak ji lze označit jako extrémně náročnou. Největší měrou se na rekonstrukci podíleli truhláři, tesaři a restaurátoři, pracující zejména na samotném pavilonu, ale i na vnitřním vybavení. Do obnovy byli dále zapojeni zámečníci, kováři, klempíři a kameníci, elektrikáři, zedníci, natěrači a další. Všichni tito řemeslníci se v období necelého roku postupně na stavbě vystřídali a výsledek mohou návštěvníci zhodnotit sami při návštěvě zprovozněného kolotoče.

Jak vysoké byly celkové náklady obnovy?
Celkové náklady na obnovu díla a všech souvisejících restaurátorských prací, realizovaných v uplynulých 16 letech, se vyšplhaly na částku kolem 23 milionů korun. Naše část realizace, která zahrnovala zejména statickou a konstrukční úpravu objektu, dodávku technických systémů, terénní úpravy včetně zhotovení nového schodiště, a všechny další operace nezbytné pro zprovoznění kolotoče, dosáhly výše necelých 7 milionů korun bez DPH.

Které další pracovní výzvy v rámci obnovy památek vás čekají?
Souběžně s obnovou Letenského kolotoče jsme pracovali i na výrobě nových expozičních prvků do nově vznikajících stálých expozic Pernštejnové na renesančním zámku v Pardubicích, které byly nedávno otevřeny. V nejbližší době nás čeká také dokončení prací na generální obnově objektu Kněžské rezidence v Jaroměřicích u Jevíčka, která je autorsky připisována Janu Blažeji Santinimu Aichlovi.

O dokončení obnovy jsme informovali ve zprávě LETENSKÝ KOLOTOČ SE ZNOVU ROZTOČÍ 11. ČERVENCE. Více informací naleznete na stránkách NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA.