Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
Publikováno
16. 04. 2018Rubrika
Opravené památkyTémata
ŠINDELOVÁ (SOKOLOVSKO) | Také letos bude pokračovat rehabilitace torza památkově chráněné vysoké pece v Šindelové na Sokolovsku. Technická památka představuje poslední autentický pozůstatek historické hutní výroby v Krušnohoří.
Historický kontext Severozápadně od Sokolova se na svažité louce v západní části obce Šindelová rozkládala dřevouhelná pec. Místní železářské centrum soustředěné do nedaleké Rotavy a Nejdku je úzce spjaté s krušnohorským nerostným bohatstvím a hutní činností. Vysoká pec v Šindelové je zaznamenána od poloviny 50. let 18. století, základ dnešního stavu pochází z let 1816 až 1817. Současná architektonická podoba s novorománskými znaky vychází z přestavby z let 1858 až 1859.
Stavebnětechnické parametry
Hlavní mohutné pecní těleso ve tvaru komolého jehlanu je tvořené žulovými kvádry s nástavbou z režného zdiva a tmavě zabarvených struskových tvárnic. Ty původně vroubily plochu vrcholu konstrukce. Na výšku má stavba přibližně 11,5 m a ze všech stran byla obklopena přístavky.
Naděje na záchranu Ačkoli frekvence upozorňování na neblahý stav vysoké pece od 90. let minulého století z mnoha stran stále zesilovala, stavba dále neúprosně chátrala. Stěžejní zvrat nastal v okamžiku, kdy se o budoucnost areálu začala zajímat skupina nadšenců v čele s místním rodákem Jiřím Hrůzou, následně předsedou vzniklého Spolku za zachování hutě v Šindelové. Od svého vzniku v roce 2015 sdružení kontinuálně usiluje o záchranu hutě jakožto symbolu železářství v Krušnohoří. Rozhovor s Jiřím Hrůzou si na portálu můžete přečíst ZDE.
Fáze obnovy Záchranné práce se v roce 2016 prioritně zaměřily na odstranění náletových dřevin, stabilizaci kamenného pláště vysoké pece a zejména zdiva nástavby. Následovalo odvodňovací opatření proti zemní vlhkosti. Hlavní těleso se spojovacím krčkem bylo nově vyzděno do úrovně někdejší koruny. Torzálně dochované konstrukce byly zajištěny. Nemalé finanční náklady byly v minulém roce podpořeny kromě darů od větších donátorů i finanční dotací Ministerstva kultury v Programu záchrany architektonického dědictví ve výši 1 milionu korun.
Budoucí využití
Záměr Spolku za zachování hutě v Šindelové je především využití areálu jako výstavní expozice železářství v Krušných horách. Všechny uvedené práce a kroky s nimi spojené ukazují, že záchrana kulturní památky není vždy odvislá pouze od regulace stanovené zákonem o státní památkové péči. Neméně důležitou úlohu sehrává vnější prostředí mimo obor památkové péče, kterému není stav památek lhostejný. Případ Šindelové tak upozorňuje na další z pozitivních cest, která může vést k příkladnému uchování kulturního dědictví.
Více informací naleznete na stránkách SPOLKU ZA ZACHOVÁNÍ HUTĚ V ŠINDELOVÉ. Celý text doplněný mimo jiné o názory předsedy spolku Jiřího Hrůzy a garanta Národního památkového ústavu v Lokti Jakuba Chaloupky si můžete přečíst ve čtvrtletníku PROPAMÁTKY JARO 2018.
Všem našim dárcům posíláme zdarma celý rok tištěný čtvrtletník PROPAMÁTKY jako poděkování. Více informací naleznete v sekci PODPOŘTE NÁS.