Kromě samotné expozice nových realizací architektury konverzí mohou návštěvníci poznat cennou památkově chráněnou stavbu, která vznikla v souvislosti s výstavbou elektrické dráhy z Tábora do Bechyně začátkem 20. století. „Je příležitostí nahlédnout do autentického industriálního objektu, léta jakoby zapomenutého v údolí při řece Lužnici, pod železničním příhradovým mostem tratě mezi Táborem a Benešovem. Začátkem dvacátého století pro ni dodávala elektřinu," říká Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví.

Elektrárnu postavenou v roce 1903 tvoří protáhlý střední trakt se dvěma kratšími kolmo orientovanými křídly po stranách. Objekt původně tvořily čtyři místnosti – kotelna, strojovna, akumulátorovna a skladiště. Kotelna byla vybavená třemi kotli a vodu do nich přiváděla čerpadla z Lužnice kanálkem do studny pod elektrárnou. Strojovna se skládala ze tří parních strojů a dvou dynamoelektrických strojů zajišťujících pohon elektrické dráhy. V akumulátorovně bylo osazeno 700 bateriových článků. Novorenesanční stavba podle projektu vynálezce Františka Křižíka produkovala stejnosměrný proud a spolu s železničním mostem vytvořila výraznou a charakteristickou pohledovou dominantu pravého břehu řeky Lužnice.

Více informací naleznete na stránkách VÝZKUMNÉHO CENTRA PRŮMYSLOVÉHO DĚDICTVÍ FA ČVUT.