Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
Publikováno
17. 06. 2021Rubrika
Tipy a inspiraceTémata
ÚSTÍ NAD LABEM | Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví, specializované pracoviště Katedry historie, Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem má nemalé zkušenosti v oboru. Jeho zaměstnankyně jsme se zeptali na další podrobnosti.
Můžete ve stručnosti přiblížit proces 3D skenování?
Prostorové skenování je již standardně rozšířenou metodou průzkumu objektů. V oblasti dokumentace památek, na kterou se na mém domovském pracovišti zaměřujeme, tvoří tato metoda efektivní nástroj k zaznamenání předmětů v digitálním prostředí. Technologie 3D skenování je využitelná pro měření objektů různých tvarů, materiálů a velikostí. Vytváříme tak 3D modely povrchů drobných artefaktů, ale i celých budov. Mnohdy však metody dokumentace kombinujeme, prostorové skenování pak zejména s fotogrammetrií a geodezií.
O jaké sbírkové předměty se jedná především?
V Oblastním muzeu v Litoměřicích aktuálně probíhá digitalizace renesančního retabula a kazatelny, domovního znamení, sochy Rolanda z roku 1539 a táflované místnosti z roku 1541, která sloužila jako zasedací síň rady města. Následovat bude modelování historické i stávající podoby objektu spolu se snímkováním stávajícího stavu střešní krajiny a štítů. Průběžně je také pořizována fotodokumentace, vznikne i videodokument. Centrum v současnosti dále digitalizuje barokní gloriet v děčínské Růžové zahradě, která je součástí opravy objektu. Bude vytvořen prezentační 3D model pavilonu. Pracujeme také na skenování antických váz pro Podřipské muzeum v Roudnici nad Labem. V Litoměřicích dále probíhá spolupráce s městem a tesařskou firmou Čenda Zdeňka Oravce. Zde má být výsledkem průzkum a dokumentace střešní krytiny v rámci obnovy Domu pod Bání, nazývaného také Pod kalichem.
Kdy by měl být tento proces digitalizace v litoměřickém muzeu dokončen?
Vše má být hotové do konce tohoto roku. Prostorové modely by měly být po rekonstrukci muzea přístupné jako součást expozice v podobě digikiosků, ve kterých si návštěvník bude moci 3D model libovolně otáčet, přibližovat a podobně.
Jaká je struktura financování celého náročného procesu?
Město Litoměřice získalo na projekt rekonstrukce budovy muzea v hodnotě 48 milionů korun dotaci ve výši 43 milionů, a to z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Z něj se bude mimo jiné platit právě i digitalizace.
Mohla byste v krátkosti přiblížit projekt Hortus Montium Mediorum a jeho cíle?
Hortus Montium Mediorum – Dokumentace, výzkum a prezentace kulturního dědictví vybraných lokalit východního Českého středohoří je projektem realizovaným Filozofickou fakultou Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, který je financován z Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity Ministerstva kultury České republiky. Hlavním cílem projektu je zmapování, dokumentace, výzkum a interpretace vybraného kulturního dědictví a historické kulturní krajiny v pomezní oblasti současného Ústeckého a Libereckého kraje. Našimi zájmovými lokalitami jsou Zahořany, tedy část obce Křešice, Konojedy u Úštěku a Zahrádky u České Lípy. Pětiletý projekt bude končit v prosinci příštího roku.
Více informací naleznete na stránkách CENTRA PRO DOKUMENTACI A DIGITALIZACI KULTURNÍHO DĚDICTVÍ.